1. BoxerGumball Rallye Boxer Morava 9.6.2007

Hlavní stránka »  Vydařené akce »  Ostatní akce pořádané klubem »  1. BoxerGumball Rallye Boxer Morava 9.6.2007

1. BoxerGumballRallye Sraz v 8:30 na benzině v Prostějově, poté registrace a v 9:00 start. Předpokládaný nájezd 600 km. Pohár žvýkaček pro vítěze a bečka piva pro poražené. Tak začíná 1.BoxerGumballRa­llye v sobotu 9.6.2007. Nikdo netušíme, do čeho jdeme, kudy a kam pojedeme a kde bude náš cíl. Po zaplacení registračního poplatku dostáváme nálepku s číslem, čekáme na start a klábosíme. V 9:00 hodin přebírá jako první Pavouk obálku s pokyny a odjíždí. Magda, moje spolujezdkyně, dostává do ruky obálku s nápisem Krnov. Toť náš první cíl. Vyrážíme po dálnici na Olomouc, přes Štemberk, Bruntál do Krnova. V Olomouci dojíždíme dvojici na Varaderu, která prohlíží mapu. 5 minut, o které startovali dřív, jsme stáhli celkem rychle. Ovšem za Štemberkem předjíždí oni nás a tak se cestou několikrát míjíme. Potkáváme se na benzíně v Krnově, kde jsme udělali povinný nákup, abychom získali účtenku jako důkaz průjezdu tímto bodem. Dvojka odjíždí a už jsme je ten den vůbec neviděli. My zatím kouříme, studujeme mapu a vymýšlíme další postup. Dalším bodem je Lomnice nad Popelkou a cíl je v Třeboni. A nastává problém. Na začátku jsem Magdě slíbil, že ji z cíle odvezu za Lukesem do Proseče. Z Třeboně do Proseče je to pěkný kus cesty, tak vymýšlíme únikovou variantu. Pojedeme směr Lomnice a Lukes si ji cestou vyzvedne. Ten ovšem nebere telefon, tak odjíždíme z benzinky a míjíme se s Rendou a s Cyrilem, kteří právě přijíždějí. Cestou zabloudíme až na Červenohorské sedlo, kde opravují silnici, takže cestou po hliněné cestě kontrolujeme pracovní nasazení silničářů. No, moc se tam toho nedělo. Lukes volá až v Šumperku s tím, že mu není po včerejší párty úplně nejlíp a do sedla se mu nechce. Takže je rozhodnuto, do Lomnice pojedu přes Proseč. Už to nevypadá, že bych zajel nejrychlejší čas. V Proseči dávám excelentní oběd, předávám Magdu a spěchám do Lomnice. Při nákupu na benzině mi paní přeje štastnou cestu do Třeboně. Zjišťuji, že poslední přede mnou odjížděl asi před hodinou, což už asi nedoženu, takže rozhodnutí je jasné, pojedu přes Prahu po dálnici. Garmin mi říká nejrychlejší trasu za 3 hodiny a 250 km jízdy. Lomnici opouštím kolem půl šesté, a ve čtvrt na devět přijíždím do kempu u Opatovického rybníka v Třeboni. Všichni už jsou tady, jsem beznadějně poslední. Hlavou se mi honí, že poražený vyhrává bečku piva. Takže ten úplně poslední je nejvíc poražený, takže vyhrává nejvíc piv! Paráda! Večeříme, pijeme pivo, sdělujeme si zážitky a taktiku. Každý na to šel jinak, např. Cyril si s převozní značkou zkracoval cestu přes Polsko, Renda jedoucí bez mapy najezdil spoustu zbytečných kilometrů, ovšem pravděpodobně s nejvyšším rychlostním průměrem. Berrock počítá časy a kilometry. Rozdíl v najetých kilometrech dělal 200 km. Vítězem se stal Kony, který sice vystartoval poslední, ale cestu zvládl nejlépe a nejrychleji. Večírek zdárně probíhal až do ranních hodin:-) Ráno po výborné snídani vyrážíme domů, vybíráme si ty nejzapadlejší silničky a cestou se ještě stavujeme na oběd U veverek v Lažánkách. Byla to výborná akce, jiná než společné vyjížďky, vždyť jsme se přes den skoro neviděli, každý si jel podle sebe a svojí cestou, a přesto jsme se večer sešli se spoustou zážitků. Berrocku a Petře, díky! Příště určitě jedu znovu.

Pavel H. R1150GS Adventure