Po rumunských horách pošesté 19.10.2006

Hlavní stránka »  Cestování »  Rumunsko a Balkán  »  Po rumunských horách pošesté 19.10.2006

Stejně jako loni jsme se s ?enou Kačkou rozhodli pro týdenní výlet do Rumunska. Jednu dovolenou máme letos u? za sebou a tak tenhle výlet bereme opravdu jako oddech. Na cestu se s námi vydá Ivan a Zámek na GS 1150 adventure a nakonec i Cyril z Boxer Klubu Morava tak?e se na?e sestava se?la na pěti BMW, já GS 1100 a Kačka na 650GS. Na?e dovolená začíná v Ni?né Polance u Bardějova, kde se koná akce slovenské mototuristiky a v?ichni se tam scházíme 15.9. a ráno mů?eme vyrazit. Po snídani balíme stany ? teda jen já, Cyril spal s Markem a kluci trénují na Rumunsko a spí pod plachtou. Pro Ivana je to prý víc ?adventure?. Kolem desáté hodiny vyrá?íme směr slovenské Nové Mesto přes Maďarsko na přechod do Oradey. Celníci nás ničím nezdr?ují a vpou?tí nás do země. Vyměňujeme rumunské LEI, 100 EUR na osobu by mělo na týden stačit. Průjezd Oradeou máme najetý a ve vsi OSORHEL uhýbáme na místní okresku ? tak?e nám právě začíná ta pravá pohodová dovolená. Proto?e se stmívá, nakupujeme potraviny v místním obchůdku, kde Cyril dokumentuje kolorit a poohlí?íme se po místečku na spaní, co? tady není ?ádný problém. Kolem jsou říčky a potůčky, louky s krásně spasenou trávou. Z loňska o jednom místě víme tak?e jedeme skoro najisto. Krásná louka s potokem mezi lesy nemá chybu a tak nikdo nemá námitek. Projí?díme potokem dál od cesty,aby nás courající se Dacie a traktory tolik neru?ily. Nikomu se nechce stavět stan a jistí to tedy Zámkova plachta co? je víc ne? slu?né bydlení s rozměry 3×5 m. Ne? se úplně setmí sbíráme dřevo na oheň. Popíjíme Ursus a opékáme klobásky, které vezeme u? se Slovenska. Největ?í legrace ale začíná jen co si lehneme do spacáků. Někde v dáli lesa se ozývá jelení troubení co? vyvolává různé debaty o rumunských medvědech, kterých je tady samozřejmě dost. Nejhůř na tom je Kačka, která se vá?ně bojí a to, ?e je to jen jelen mi stejně nikdo nevěří. Ráno je samozřejmě polovina lidí nevyspalá.Po snídani se chystáme na odjezd. Cyril vyrá?í přes potok páč nás chce natočit, jen?e při výjezdu z brodu najede do koleje a u? le?í. Společně jsme dostali bramboru na kola a vyrazili směr TOMNATIG. Počasí nám přeje a tak pohodovým tempem brouzdáme místní ?otoliny. Po 50 km sjí?díme v BRATCA na asfalt a dáváme si v místní kavárně kávu. Dále cesta vede po asfaltu přes REMETI a? k jezeru DRAGAN, kde točíme Ivanův ?oscarový záběr?, který prý posledních 30 km vymý?lel. Tak?e projí?díme po přehradě a Ivan natáčí vysoko nad námi. Průjezd po přehradě je super, ale záběr nic moc na Oskara se musíme je?tě hodně učit. Hor?í ale je, ?e se blí?í čas oběda a blí?íme se ke krásnému ubytování v chatičkách s teplou vodou a toaletou pro Cyrila a pro Kačku klidná noc bez troubících medvědů. A tak jsme nuceni se ubytovat asi ve 13,00 hod u vesnice VALEA DRAGANULUI. Proto?e máme do tří hodin čas ne? uklidí pokoje tak jedeme na oběd. Po návratu se ji? ubytovaní a vykoupaní sesedáme ke stolu a popíjíme slivovici, kterou Ivan přivezl od slovenských příbuzných. Kolem osmé hodiny nás mile překvapuje večeře, která vůbec nebyla v plánu. Majitelé nám připravili polévku a jako druhé opékané brambory s kuřecím masem. Čekáme o kolik se nám navý?í cena ubytování??.ráno platíme asi 400 Kč na osobu co? byla domluvená suma a za ten komfort to je super. Máme v plánu přejet na náhorní plo?inu PADI? kde je zaručené ubytování v chatkách zabraňujících vniknutí medvěda, nemám na výběr a musím pozměnit plán cesty a? nám to vyjde na akorát na noc. Tady NO PROBLEM, proto?e ?otoliny jsou v?ude kolem jako třeba cesta z CIVCEA přes MASTEACANU do ALMASU, kterou máme za sebou hned z rána. Jen asi prvních 8 km je po rozbité asfaltce. V HEUDINU tankujeme, obědváme a kupujeme ?árovku do zadního světla na malé GS. Dále vyrá?íme směr PADIS přes SACUIEU a RACHITELE. Trochu se nám tady kazí počasí, stahují se mraky, jen čekáme kde nás překvapí dé??. A ono jo, ?ádný letní de?tík ,ale pořádná průtr?, hřmí nám nad hlavou tak?e zastavujeme a mizíme v první putyce. Ráno jsme Cyrila stra?ili, ?e zrovna v této vesnici jsou dotěrní domorodci a ?e musíme tedy rychle profrčet kolem. Nakonec jsme u nich kafovali a proto?e asi nemají rádi dé?? tak nebylo nikde pomalu ani ?iváčka. S teplou kávou čekáme a? dé?? přejde. Po hodině, stále v de??i, vyrá?íme na PADIS. Postupně dé?? ustává a v podvečer dojí?díme na místo určení. Majitel hospůdky nás s radostí vítá, za ty roky nás u? znají a tak nám hned otevírá pivo a ukazuje nocleh. Já spím na zemi ve spacáku a ostatní na posteli jak se později uká?e spacák byl to pravé. Povečeřeli jsme a popíjíme místní slivovici, která není nic moc. Nakonec jdeme spát pěkně znaveni a já nejvíc páč mi není nejlíp. Po ránu u? je v?em hej krom Cyrila, který hudrá, ?e mu byla v noci zima, proto?e Ivan musí mít přes noc ?open the window?. Cyril opět odlo?il na neurčito rozfungování svého Primusu a vaří vodu na kávu u nás. A to u? ten vařič cestoval i po Asii. Přes letní dřevařské osady vyrá?íme do PIONA HOREA, kde dáváme kávu. Krásná cesta přes HOREU vede po ?otolinách od ALBACU vede asfalt a? do vesnice CRISCIOR kde uhýbáme na BUCURESTI a přes kopečky opět po nezpevněných cestách. Proto?e u? je dost restaurací, vaříme si oběd z vlastních zásob na pěkném místě, které na?el Ivan. Cyril dostává ?kolení ?jak obsluhovat můj Primus? a vaří si také. Jen ?koda, ?e si to nenatočil páč s jeho frekvencí pou?ívání vařiče to asi stejně brzo zase zapomene. Cesta vede přes ORASTIE do HUNEDOARY víceméně nutné zlo po asfaltce mezi kamiony. Za HUNEDOAROU míjíme pří?ernou skládkou,ale za ní nás čekají pěkné zatáčky. Z HATEGU míříme do SARMIZEGETUSY asi 16 km kde je pro nás připraveno ubytování u známých. Vjí?díme rovnou na dvorek a Florin na nás u? mává. Čekání na večeři si krátíme pivem a skládáním brambor do sklepa, plné dva vozy. Po dvou pytlích Cyril zji??uje, ?e je třeba volat domů a dokumentovat jak ostatní nosí??..?nechce se mu,ale někdo to natočit musí. Večeře je dost zajímavá řízek a rý?ová ka?e. Její vůně není moc evropská a tak jíme o to více řízečky. Večer se popíjíme na terase a příjemně unaveni jdeme do hajan. Vstáváme do de?tě a tak se nám nikam moc nechce. Cyrila u? nepřekvapuje Ivanovo ?open the window? a spí raději pod lep?í dekou a mo?ná jich měl i víc. Během snídaně dé?? ustává a tak nav?tívíme římské vykopávky v SARMISEGETUSE. Nejsou sice tak zachovalé jako v Řecku nebo Turecku, ale stojí za podívání. S Ivanem a Zámkem procházíme celý areál, Cyril to asi po 5 minutách vzdává a jde hlídat motorky jako Kačka ,která u? vykopávky viděla. Vracíme se do HATEGU a jedeme směr PIETROSANI a zase mírně pr?í. Odbočujeme na OBARSU LOTRULUI. Je to civilizovaný ostrůvek uprostřed hor, říkáme tomu ?pionýrák? asi pro ten styl a uspořádání chatek. Ubytováváme se v jednom společném pokoji, aby se nám nestýskalo po spaní pod společnou plachtou. Později u? se to nejeví jako bezva nápad, kdy? se do společného pokoje nastrkají kufry, oblečení a zuté boty na spaní to není nic moc. Času máme hodně a tak sundáváme právě ty kufry a vyrá?íme na offroad jízdu. Cíl je jasný?zdolat 67c průsmyk URDELE 2145 mnm. Není to tak obtí?ný terén, jen Kačka po cestě 2× le?í. Spí?e stoupání, kameny a sem tam str?ená cesta od vody. V jedné zatáčce se na nás vyřítila smečka ovčáckých RUPů (dle Zámka ? rumunských unifikovaných psů) a ujet jim nebylo nic moc jednoduchého. Asi v 1700 metrech se začíná dělat mlha a tak neriskujeme a otáčíme se. S projí?ďkou jsme spokojeni i přes to, ?e průsmyk zůstal nezdolán. K večeři nás čeká ?ka?kaval pane? sma?ený sýr tentokrát s bramborovou ka?í, nic jiného toti? zrovna nemají. Večer trávíme u ohýnku s nekončící Ivanovou láskou k Rupům. Ani kvůli nim nechce jít spát. Snídáme míchaná vejce a kávu. Sluníčko svítí. Balíme kufry a hurá na 67c ? severní část začíná. Super počasí a tvrdá kamenitá cesta nám vyhovuje a rychle utíká. V lesích místy velké kalu?e a dost bláta. V?ichni jsme jako prasátka. Jedeme podél přehrady OASA a TAU a? do SUGAG, kde začíná asfalt co? u? není ono. Dál jedeme přes SEBES, TEIUS ,AIUD na LIVEZILE cesta se změnila na samou díru, ale zato vede krásnou krajinou kolem klá?tera RIMETA ze 14 století. Není tu nouze o turisty a tak se nezdr?ujeme a pokračujeme dál na VALEA LERII. Je to tady penzion na penzionu ,ale to ?e mají otevřeno nepro?lo a jedeme tábořit. Asi na ně jde zase strach z medvěda nebo co. Místo nacházíme v pohodě, jen nějaké kosti z krávy nebo co nedávají moc naději na Kaččinu klidnou noc. Po koupeli v řece a opékání buřtíků popíjíme a pod plachtou čekáme na nějakého toho brumlu. A vzrů?o na sebe nenechá dlouho čekat, v noci přijí?dějí 2 rumun?tí mladíci na malém enduru a mizí za řekou. U? vidíme jen čelovku a sly?íme pilu a sekeru. Asi kradou?. v noci se na dřevo přece nechodí. Kolem půlnoci se vrací s koněm a vozem, musíme posunout Kačky motorku, která jim trochu vadí v cestě. Teď u? mů?eme jen v klidu spát. A medvěd se u? taky neukázal. Ráno snídáme ,balíme a razíme na poslední den po Rumunsku přes PLOPI směr GILAU. Čeká nás posledních asi 20 km po pra?ných cestách a pak u? jen silnice plná provozu na ORADEU. Tam je na?e cesta po Rumunsku definitivně pryč a čeká nás u? jen Maďarsko a poslední noc na Slovensku v Revúci se slováky. Co nakonec? Dovolená se povedla, u?il se srandy kopec, ujelo asi 1000 km po Rumunsku z toho asi 350 km po ?otolinách, ?kody skoro ?ádné ? jen Cyrilův blinkr a moje prasklá podsedlovka.

Díky Ivanovi , Zámkovi a Cyrilovi, ?e jeli s námi, proto?e bez nich by to nebylo ono a asi bychom ani nejeli. Obdivuji mou ?enu Kačku ?e se u? po několikáté s námi do toho pustila, ?e sama jede s partou chlapů na motorce do takových míst a doufám, ?e ne naposledy.

© Štefi